Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Filiální kostel z roku 1786 (datum v kartuši pod západním štítem) na bývalém hřbitově. Kromě něj zachována klasicistní vstupní brána a pamětní sloup s porcelánovými medailony. Na hřbitově několik starých stromů.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Původně zřejmě románský kostel, písemně doložený poprvé 1355, sloužil snad jako svatyně staré osady, vedle níž vysadil Přemysl Otakar II. nejsevernější královské město Čech. Silně poškozen mnoha požáry, řadu desetiletí v ruinách. Od roku 1572 hlavní hřbitovní kostel města.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Kostel z pol. 14. stol. jako farní uváděn r. 1358. Tehdy zasvěcen sv. Mikuláši. Současný empírový kostel vystavěn v letech 1832–3. Zařízení kostela převážně z 2. tř. 19. století. Kostel je trojlodní obdélná stavba s průčelní věží, čtvercovým presbytářem a čtvercovou osově umístěnou sakristií.

Pseudorománská konkatedrála Starokatolické církve (od roku 1897 do roku 1995 katedrála) postavená v letech 1872–1873. První strarokatolický kostel u nás. V interiéru plastiky Vincence Pilze z roku 1882.

Gotický kostel postaven ve 14. stol. V letech 1553–58 přestavěn renesančně, v letech 1553–80 dostavěna věž. Roku 1726 barokně úpraven. Okolo byl původně hřbitov, nyní je zde park. Kostel je trojlodní stavba s trojbokým závěrem s pravoúhlou sakristií a oratoří po stranách a hranolovou věží na severu.

Novogotický kostel postaven r. 1896. Hodnotná, stylově výrazná sakrální stavba, dochovaná v původní podobě. Hladce omítnutá stavba obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. V průčelí předsazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, lucernou a makovicí. Kostel památkově chráněn od r. 2005.

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí