Turistické cíle v okolí obce Vranov

Barokní sochu dal postavit r. 1749 pův. u Písečného mostu starosta města František Kirschner. Při povodni r. 1775 stržena vodou, r. 1776 osazena zpět. Při přestavbě mostu na železobetonový přemístěna do parčíku u mostu, r. 2001 přemístěna do areálu u kaple Božího hrobu a r. 2011 před Městské muzeum.

Socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes u kostela sv. Petra a Pavla, byla vytvořena r. 1740. Původně stávala u domu č.p. 81/III., který byl zbourán poté, co byl zakoupen radnicí, aby ustoupil stavbě nové školy (1893–1894). Socha byla r. 1900 přemístěna ke kostelu na svoje dnešní místo.

Socha z roku 1802. Pozdně barokní pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého je osazena na masivním soklu na prostředním pilíři mostu. Plastika sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Na hlavě biret, kolem hlavy svatozář s hvězdami. Památkově chráněno od r. 1965.

Socha vznikla během 2. čtvrtiny 18. stol. Patří mezi kvalitní a zajímavé práce pozdně barokního sochařství. Skládá se z hranolového podstavce s patkou, střední části a ze sochy světce v obláčcích s andělskými postavami. V náručí drží veliký kříž s Kristovým korpusem. Památkově chráněno od r. 1965.

Na pískovcovém hranolovém soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na stěně podstavce datace 1740. Na soklu výjevy ze života sv. Jana. Socha v kontrapostu levé nohy, v tradičním kněžském odění. V náručí drží kříž s Kristem, vpravo andílek nese obraz P. Marie s Ježíškem. Kulturní památka od r. 1965.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z poloviny 18. stol. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenný sokl. Dřík rozšířen ve spodní části o dvojici volut. Socha v podživotní velikosti. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha pochází patrně z poloviny 18. stol. Pozdně barokní pískovcová skulptura. Na hranolovém soklu tvaru nízkého komolého jehlanu. Na soklu kamenná plastika stojícího světce v tradičním rouchu, v kontrapostu s kamenným krucifixem na pravé ruce. Socha v seznamu kulturních památek od r. 1967.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Socha sv. Valentina na podstavci s reliéfy světců pochází z konce 17. stol. Po stranách zdobena mohutnými volutami. Na podstavci socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole, v nich reliéfy čtyř světců. Socha zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Pískovcová socha sv. Vincence se nalézá na oploceném pozemku vpravo od boční stěny lodi baziliky. Zhotovena r. 1770. Socha spočívá na novodobém betonovém fundamentu. Na podstavci socha světce v doprovodu malého andílka u pravé nohy. Světec v obvyklém odění dominikána. Památkově chráněno od r. 1995.