Turistické cíle v okolí obce Mistrovice

Čtyřboký vyhlídkový pavilon byl postaven Okrašlovacím spolkem v Děčíně v letech 1890-1902, na vrcholu stavby socha Bohemie (Čechie) z r. 1866. Stojí na místě zvaném Šibeniční vrch, neboť se zde kdysi nacházelo městské popraviště.

U kostela Narození Panny Marie býval městský hřbitov. Zůstala zde empírová hrobka rodiny Wedrichů. Poslední člen rodiny Heinrich se stal štědrým mecenášem České Lípy. Po válce je hřbitov opuštěn a parkově upraven. Hrobka opravena, ale opuštěna.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Hrad existoval asi od konce 14. století do doby nejpozději před rokem 1550. Jeho jméno není dodnes potvrzené.

Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.

Most nad údolím Robečského potoka v lokalitě Karba na severozápadním okraji Zahrádek. Součást Severočeské transversální dráhy, otevřené 1898 společností Ústecko-teplické dráhy. Dodnes původní ocelová konstrukce, doplněná třemi kamennými klenbami.

Nejníže položený most přes Labe v Čechách. Mezi Děčínem a Prostředním Žlebem ho roku 1874 postavila společnost Rakouské severozápadní dráhy. Výjimečně zachovalá konstrukce několikanásobných příhradových nosníků, použitá vzhledem k extrémní šikmosti mostu.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.

Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.

Věžovitá zvonice ze 14. století stojí vedle zaniklého farního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Částečně zděna a ve druhém patře dřevěná konstrukce nesla původně tři zvony, které byly za německé okupace zrekvírovány. Po r. 1990 byla uspořádána sbírka na nový zvon, který byl instalován v r. 2004.

Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.

Hranolová zvonice se zděným přízemím a dřevěným patrem severně od hlavního průčelí kostela. Pravděpodobně ze 16. století, zvon zde zavěšený (dosud?) pocházel z některého pražského kostela. Proti kostelu drobných rozměrů.