Turistické cíle v okolí obce Mistrovice

Na bývalé trafostanici jsou umístěny sluneční hodiny. Některé prameny pochybují o správném umístění těchto hodin. Jedná se hezké zpestření vesnického prostředí.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Pískovcová socha stojí na členěném podstavci. Na čelní ploše dříku oválné zrcadlo. V něm nápis v klasicistní antikvě v němčině. Stojící sv. Jan stojí na samostatném podstavci. Hlava skloněna k pravému ramenu, o nějž je opřen kříž s korpusem Krista. V levé ruce kamenná lilie. Oprava sochy r. 2006.

Původní socha sv. Jana Nepomuckého vztyčena roku 1775, současná pochází z r. 1882. Na kamenném hranolovém soklu stojí litinová socha světce v podživotní velikosti. V pravé ruce má mučednickou palmu, v levé krucifix, na hlavě biret. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Socha pochází patrně z poloviny 18. stol. Pozdně barokní pískovcová skulptura. Na hranolovém soklu tvaru nízkého komolého jehlanu. Na soklu kamenná plastika stojícího světce v tradičním rouchu, v kontrapostu s kamenným krucifixem na pravé ruce. Socha v seznamu kulturních památek od r. 1967.

Barokní pískovcová socha z pol. 18. stol. Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Socha je mírně podživotní. V levé ruce drží biret, v pravé krucifix. Pozdně barokní socha s dobře pracovanými detaily. Příklad kultu sv. Jana Nepomuckého v lidovém pojetí. Socha zapsána do seznamu památek r. 2000.

Ještě po 2. svět. válce zde stála socha sv. Jana Nepomuckého. V 60. letech 20. stol. zmizela, podstavec byl povalen. R. 1995 byl podstavec znovu vztyčen a na něm osazena nová socha sv. Jana Nepomuckého z umělého pískovce. R. 2001 znovu odcizena. R. 2015 požehnána nová socha, v pořadí již třetí.

Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.