Turistické cíle v okolí obce Jezvé

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Synagoga byla postavena 1794, rozšířil a upravil ji stavitel W. Jahn 1851. Fungovala do podzimu 1938, poté využita jako řemeslnická dílna. Po roce 1945 zdevastována, obnova ukončena 2003. Unikátně dochovaná věžová stavba se školní třídou a bytem kantora.

Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. Po pánech z Dubé získal Úštěk r. 1426 husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Hrad upraven jezuity. Kolem pol. 17. stol. barokně přestavěn do dnešní podoby.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Původní dřevěný mlýn nad osadou Franzberg doložen r. 1843, po 30 letech nově postaven jako zděný holandského typu. V 70. letech 20. stol. stavba snížena a po odstranění perutí upravena na sklad sena. V letech 2000-2001 rekonstruována na současný obytný objekt.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Snad ještě gotický panský Horní dvůr byl po roce 1640 rozšířen o pivovar. Postupně prošla obě zařízení mnoha přestavbami a úpravami. Po roce 1945 se změnila na skladové prostory a obydlí pro sociálně slabé obyvatele města. Tomu odpovídá jejich stav.