Turistické cíle v okolí obce Žandov

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Na bývalé trafostanici jsou umístěny sluneční hodiny. Některé prameny pochybují o správném umístění těchto hodin. Jedná se hezké zpestření vesnického prostředí.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Pískovcová socha stojí na členěném podstavci. Na čelní ploše dříku oválné zrcadlo. V něm nápis v klasicistní antikvě v němčině. Stojící sv. Jan stojí na samostatném podstavci. Hlava skloněna k pravému ramenu, o nějž je opřen kříž s korpusem Krista. V levé ruce kamenná lilie. Oprava sochy r. 2006.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (poč. 18. stol.) stojí u loretánské kaple Panny Marie, která je součástí ambitu kláštera augustiniánů (zal. r. 1627, dokončeného v l. 1690–1707). Klášter dal postavit Albrecht z Valdštejna. Socha byla patrně vytvořena v období dostavby kláštera na počátku 18. stol.