Turistické cíle v okolí obce Žandov

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Pískovcová socha stojí na členěném podstavci. Na čelní ploše dříku oválné zrcadlo. V něm nápis v klasicistní antikvě v němčině. Stojící sv. Jan stojí na samostatném podstavci. Hlava skloněna k pravému ramenu, o nějž je opřen kříž s korpusem Krista. V levé ruce kamenná lilie. Oprava sochy r. 2006.

Socha pochází z roku 1726. Je vysoká 200 cm a stojí na základové desce v mírném kontrapostu pravé nohy. Krucifix má na pravé ruce. Levá ruka uražena do půlky dlaně. Hranolový podstavec vysoký 270 cm. Socha umístěna na stupních 21 cm vysokých.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.