Turistické cíle v okolí obce Hvězda

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Zřícenina hradu, dříve mylně považovaného za Vítkovec. Nově ztotožněn s hradem Milčany, nástupcem staršího objektu na břehu Milčanského rybníka. Osídlen cca od 80. let 14. století až do 2. poloviny století následujícího.

Vtok Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka ve 14. století vyřešil průraz pískovcovou skálou. Koncem 18. století jej přemostil kamenný obloukový most pro císařskou silnici z Prahy do České Lípy. Součástí díla je i menší mostek přes bezejmennou vodoteč.

Poutní místo kde poprvé byl pověšen svatý obrázek roku 1704. V roce 1772 postavena dřevěná kaplička, koncem 18. století na jejím místě nechala hraběnka Alžběta Kinská vytesat novou kapli do skalní stěny. Po 2. světové válce bylo místo z větší části zničeno.