Turistické cíle v okolí obce Sosnová

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1857. Na posledním stupni podnože hranolový sokl s představenou přední stěnou. Světec v kontrapostu levé nohy s krucifixem v náručí. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Sochu darovala paní Žáková z Horního Polubného paní Fléglové z Radvance a ta ji nechala postavit u mostu v Radvanci. Socha po usazení vysvěcena 23. května 2010. Originál sochy pochází nejspíše z poloviny 18. stol. Kde stojí, nebylo zjištěno.

Socha původně stála v opuštěné zahradě naproti faře u kostela sv. Jana Křtitele. Na soklu stojí asi 0,5 m vysoká soška. Na podstavci nápis „R 1809“. Socha nikdy nebyla kulturní památkou, její stav po dlouhou nebyl ideální. Oprava sochy provedena v letech 2003 – 2004.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Socha původně stála v polích nedaleko Dubé. Autor neznámý. Levá boční stěna obsahuje reliéf představující sv. Vojtěcha a pravou zdobí reliéf sv. Václava, na vrcholu socha sv. Prokopa. Barokní dílo první poloviny 18. stol. regionálního charakteru. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Socha sv. Prokopa u Dubé z r. 1761 je umístěna na místě rodinné tragédie, kde byl synem zavražděn radní města Antonín Schiffner, protože mu bránil ve sňatku. Vrah dopaden a popraven. Na podstavci sochy reliéfy sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. U Dubé kopie sochy, originál stojí v Doksech.

Socha sv. Rozálie pochází z 19. století. Sv. Rozálie je patronkou proti moru. Socha na hranolovém soklu s nečitelným nápisem. Znázorněna ve splývavém rouchu. Na soše se podepsali vandalové, ruce světice zmizely. Socha zapsána do seznamu památek v r. 1965.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky. Sochy pocházejí z roku 1744. Sousoší renovováno v letech 1851, 1878, 1901, 1929 a 2009.