Turistické cíle v okolí obce Kořen

nebo vyberte

Kořen

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 159 záznamů, 5 / 14 stran, vyhledáno za 0.77 sec
 kostel Nejsvětější Trojice
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zadní Chodov
Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel Nejsvětější Trojice
532.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nové Sedliště
Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti je v současné podobě pozdně barokní stavbou z r. 1780. Po 2. světové válce zchátral a zkázu dokonal požár r. 2003. Poté v letech 2009-2010 obnovena střecha a částečně zajištěno zdivo. Památkově chráněn od r. 1958.
 kostel Panny Marie Lurdské
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.
 kostel Povýšení sv. Kříže
557.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodský Újezd
Kostel Povýšení sv. Kříže v Chodském Újezdě je gotického původu z 14. stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1790-1792. Nyní filiální ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Anny
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Částkov
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
 kostel sv. Anny
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Velká Hleďsebe
Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Antonína Paduánského
577.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Úšovice
Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.
 kostel sv. Barbory
Šipín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.
 kostel sv. Bartoloměje
497.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Ošelín
Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.
 kostel sv. Bartoloměje
614.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Pístov
Kostel sv. Bartoloměje v Pístově je gotického původu, nově barokně postaven v letech 1750-1765. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Kladruby
Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.
 kostel sv. Jakuba
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vidžín
Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.