Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.

Sochu dali zhotovit roku 1830 manželé Joseph a Anna Klementovi. Pískovcová socha od neznámého sochaře má výšku 1,15 metru, spolu s podstavcem pak má výšku cca 3 metry. Po roce 1945 chátrala, byla povalena a rozlomena. Restaurována a přenesena na současné místo byla někdy po červnu 2021.

Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.

Barokní socha sv. Vavřince v Lázních Kynžvart pochází z r. 1709 a byla dvakrát přenesena. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a r. 1967 byla restaurována.

Zámek má bohatou stavební historii byl několikrát opravován a přestavován po poškození a vypálení. Poslední úpravy zámku byly provedeny majiteli rodinou Nosticů, ve druhé polovině 19. století Dnes je v zámku Okresní muzeum Sokolov.

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.

Původně renesanční budova tepelské školy založená 1572 opatem Janem Mauskönigem, upravená roku 1819. Po roce 1945 sídlo městské správy.

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.