Turistické cíle v okolí obce Vintířov

Komplex barok. kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků byl vybudován na místě staršího kostela v l. 1687–1728 dle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vyhlášené poutní místo. Bohatá, převážně barok. výzdoba i výbava, vytvořená výjimečnými umělci. Rekonstrukce v l. 2009–11.

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Raně renesanční kostel v Abertamech postaven r. 1534, v letech 1735–1738 barokně přestavěn. Po 2. světové válce zchátral, v letech 1993–1996 a 2003 z iniciativy rodáků rekonstruován. Nyní filiální ve farnosti Ostrov. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Současný kostel sv. Bartoloměje je v pořadí třetím kostelem v Přebuzi. Současný je pozdně barokní a byl dostavěn nejspíše r. 1787. Stavitelem byl sokolovský mistr Johann Andreas Leistner. Původně farní kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a bohoslužby se v něm konají jen příležitostně.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Děkanský římsko-katolický kostel postaven v letech 1534-1540 jako první protestantský chrám. Z větší části zničen při požáru roku 1873, obnoven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Před kostelem „Křížová cesta ke svobodě“.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.

Kostelní areál tvořil jedinou fortifikační stavbu Horního Slavkova. Současný kostel z doby kolem roku 1520 nahradil starší stavbu. Později upravován a nově zařízován (zejména v 18. stol.). Součástí areálu je dochovaná obranná zeď hřbitova a zvonice.

Novorománský kostel v Krásně postavený na místě starší svatyně ze 14. století po zničujícím požáru města roku 1858. Nelze vyloučit využití části starších konstrukcí. Jižně kostela bývalý hřbitov se zvonicí ze 16. století a jedním náhrobníkem z téže doby.