Turistické cíle v okolí obce Krásno

Barokní socha sv. Vavřince v Lázních Kynžvart pochází z r. 1709 a byla dvakrát přenesena. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a r. 1967 byla restaurována.

Zámek má bohatou stavební historii byl několikrát opravován a přestavován po poškození a vypálení. Poslední úpravy zámku byly provedeny majiteli rodinou Nosticů, ve druhé polovině 19. století Dnes je v zámku Okresní muzeum Sokolov.

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.

Původně renesanční budova tepelské školy založená 1572 opatem Janem Mauskönigem, upravená roku 1819. Po roce 1945 sídlo městské správy.

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.

Původně tvrz ze 14. stol., upravená v průběhu 16. stol a přestavěná na přelomu 18. a 19. stol. na hostinec, stojící na pohorku se zbytky příkopu, na severní straně hlubokého až 4 m. Nemovitá kulturní památka a dnes spíše ukázka hrázděné architektury.

První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.

Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.