Turistické cíle v okolí obce Oselce

Barokní plastika z 18. století. Pískovcová socha světce oděného v kanovnické roucho. Osazená na hranolovém odstupňovaném podstavci se znakem. Výrazná dominanta náměstí.

Druhá socha sv. Jana Nepomuckého ve městě stojí na náměstí před průčelím radnice. Z jaké doby pochází, nezjištěno. Na čtvercovém soklu je umístěn vysoký hladký profilovaný podstavec, na kterém je na podestě umístěna socha světce ztvárněná v klasickém ikonografickém pojetí.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého stojí v Křižíkově ulici na rozcestí se slepou ulicí nedaleko muzea Františka Křižíka. Poměrně kvalitní práce z 1. poloviny 18. století. Na vysokém hranolovém soklu s podstavcem stojí socha světce ztvárněná v klasickém ikonografickém pojetí.

Barokní socha světce stojí u silnice na rozcestí s polní cestou mezi Zborovy a Nicovem - (cca 500 metrů od obce Zb.). Pochází z 1. poloviny 18. století. Na žulovém hranolovém podstavci stojí pískovcová socha světce v životní velikosti; zobrazená v pokleku na oblačném podstavci. Památkově chráněná.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.

Zaniklý hrad ze 14. století postaven zřejmě Budislavem z Čížkova. Opuštěn již před připojením zboží k Rokycanům. Z původního názvu Strážná skála si lidé odvodili Strašná sklála. Místo je obestřeno různými pověstmi.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Zřícenina hradu. Roku 1349 v majetku Beneše z Třemšína, poté v majetku jeho potomků do počátku 15. století. Dalším majitelem král Václav IV., rroku 1403 daroval hrad Janu Zajíci. Opuštěn pravděpodobně po připojení k Rožmitálu. V 18. století zde vystavěna kaple, v 19. století rozhledna.

Dřevěná rozhledna o výšce 20 m (827 m.n.m.) stála u bývalého hradu. První rozhlednu zde postavil r. 1888 arcibiskup hrabě F. Schönborn. R. 1895 byla poničena bouří, opravena a r. 1915 rozebrána. R. 1970 postavena nová rozhledna armádou. Rekonstrukce r. 1990. Zničena požárem v červenci 2015.