Turistické cíle v okolí obce Vrčeň

nebo vyberte

Vrčeň

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 127 záznamů, 10 / 11 stran, vyhledáno za 0.38 sec
 Tchořovice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Tchořovice
Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.
 Těnovice
Šroubkův hrad
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Spálené Poříčí
Zaniklá tvrz, která stávala na nevysoké skále. V písemných pramenech není zmiňována, takže její historie nebo bývalá podoba je předmětem pouhých dohadů. Místo je také známé jako Šroubkův hrad. U skály se nachází vstup do štoly z období těžby železné rudy (16.–18. stol.).
 Třemšín
827.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Voltuš
Zřícenina hradu. Roku 1349 v majetku Beneše z Třemšína, poté v majetku jeho potomků do počátku 15. století. Dalším majitelem král Václav IV., rroku 1403 daroval hrad Janu Zajíci. Opuštěn pravděpodobně po připojení k Rožmitálu. V 18. století zde vystavěna kaple, v 19. století rozhledna.
 Třemšín
827.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Voltuš
Dřevěná rozhledna o výšce 20 m (827 m.n.m.) stála u bývalého hradu. První rozhlednu zde postavil r. 1888 arcibiskup hrabě F. Schönborn. R. 1895 byla poničena bouří, opravena a r. 1915 rozebrána. R. 1970 postavena nová rozhledna armádou. Rekonstrukce r. 1990. Zničena požárem v červenci 2015.
 Třemšínská bouda
762.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.
 Újezd u Plánice
508.0 m. n.m.
lovecký zámeček
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Újezd u Plánice
Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.
 Vlčtejn
Vildštejn
hrad, zřícenina, příležitostně, Plzeňský kraj, Vlčtejn
Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.
 Záboří
560.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Záboří
V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.
 Zábrodský mlýn
410.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Spálené Poříčí
Zábrodský mlýn (pův. Podhrázský) založen před r. 1709. Na panském mlýně byli mlynáři z rodiny Ježků a Forštelů, r. 1750 koupen A. Forštelem. R. 1848 majitelem F. Hála, poté E. Holý, od r. 1932 J. Zábrodský; přestavby v l. 1934, 1942. Po požáru mlýnice (1956) mimo provoz. R. 2005 obn. vodní kolo.
 Žákava
370.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žákava
Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.
 Zelená Hora
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klášter
Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).
 Zelenohorská pošta
449.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Nepomuk
Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.