Turistické cíle v okolí obce Nezdice na Šumavě

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Počáteční objekt Vchynicko-tetovského plavebního kanálu byl postaven 1799–1801 pro přemostění Vydry a zachycování plaveného dřeva před začátkem nesplavného úseku. Do 1953 po něm vedla i cesta Srní - Modrava, poté zchátral a byl stržen. Obnoven 2000.

V jádru gotický měšťanský dům, přestavěn renesančně. Patřil rodině Rosaciů a lékárnické rodině Firbasovské. Dům je od počátku devadesátých let opuštěný a není přístupný.

Zevně barokní obdélný patrový dům s mansardovou střechou v severní části stašské návsi (náměstí) sloužil postupně jako královácká rychta, fara a sídlo obecní samosprávy. Pochází nejméně z 18. století, renesanční portál s erby v nadpraží neznámého původu.

Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.

První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.

Drobnější litinová plastika světce na zděném omítaném podstavci s kamenným soklíkem, osazená nedaleko nového železného mostu. Původně stála na starém mostě, zdemolovaném v roce 1980 bez povolení. Na čelní straně kamenného soklíku v obdélném zrcadle rytý letopočet 1862. Památkově chráněná.