Turistické cíle v okolí obce Nezdice na Šumavě

nebo vyberte

Nezdice na Šumavě

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 258 záznamů, 17 / 22 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 rychta/fara/radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Stachy
Zevně barokní obdélný patrový dům s mansardovou střechou v severní části stašské návsi (náměstí) sloužil postupně jako královácká rychta, fara a sídlo obecní samosprávy. Pochází nejméně z 18. století, renesanční portál s erby v nadpraží neznámého původu.
 silniční most - propustek
495.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Budětice
Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.
 silniční most tzv. Dolní
450.0 m. n.m.
barokní kamenný most (Dolní)
most, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žichovice
Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.
 silniční most tzv. Horní
450.0 m. n.m.
horní kamenný most
most, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žichovice
Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.
 Skalice
zámek - původní tvrz, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Bohumilice
První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.
 Sluneční kámen
820.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Strašín
Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.
 smolná pec
738.0 m. n.m.
Radkov
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hartmanice
Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.
 Smrčná
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Smrčná
Věžovitá tvrz ze 14. století upravená po třicetileté válce, nejpozději v 1. polovině 18. století na sýpku.
 socha sv. Jana Nepomuckého
554.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hrádek
Socha světce u silnice v dominantní poloze v sedle mezi Hrádkem a Sušicí před památnou lípou malolistou. Barokní plastika dobré řemeslné úrovně, datovaná na podstavci do roku 1726. Hypoteticky lze předpokládat, že vznikla na objednávku hrabat Desfoursů zu Mont und Athienville. Památkově chráněná.
 socha sv. Jana Nepomuckého
450.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žichovice
Barokní sochařské dílo z doby před polovinou 18. století. Nachází se v těsné blízkosti areálu zámku. Pískovcová socha světce v životní velikosti, klečící na oblaku, umístěná na podstavci čtyřbokého profilu, ve spodní části dříku křivkovitě vypouklém. Kolem sochy železné tyčové zábradlí s dvířky.
 socha sv. Jana Nepomuckého
712.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hartmanice
Pískovcová socha světce, polychromovaná, v podživotní velikosti. Stojí na hladkém hranolovém soklu s římsou z roku 1731. Památkově chráněno.
 socha sv. Jana Nepomuckého
545.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Čepice
Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.