Turistické cíle v okolí obce Nezamyslice

Barokní boží muka stojí na kamenném obezděném ostrůvku uprostřed rozcestí na severním konci vsi. Pochází z 1. poloviny 18. století. Jsou pilířová s hranolovým mírně konickým dříkem a odsazeným soklem; vrcholí kaplicí s nikami a jsou krytá valbovou taškovou stříškou s křížkem. Památkově chráněná.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Sloupková boží muka stojící za městem u silnice na Kratice nedaleko Červeného Mlýna. Datovaná do roku 1643. Hranolový žulový sloupek s kaplicí s mělkými výklenky a reliéfními křížky. Na jižní straně pod výklenkem vyrytý letopočet. Památkově chráněná.

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Renesanční patrový zámek, postavený místo staršího sídla Janem Horčicem z Prostého r. 1603 podle rožmberské Kratochvíle. V18. století upravován za Gfässerů a Talacků z Ještětic. Zajímavý portál a erbovní deska nad vstupem, hodnotný dvůr s pivovarem.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Bronzová busta Františka Křižíka, zdejšího rodáka, stojí u silnice v parku na náměstí před terasou u radnice. Je umístěna na hladkém kamenném válcovém podstavci s vyrytým podpisem vynálezce. Busta byla zhotovena sochařem Jaroslavem Brůhlem (sign. ve spodní části líce busty). Odhalena 26. 9. 2014.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského