Turistické cíle v okolí obce Rejštejn

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.

Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.

Původně středověká budova se zachovanou barokní dispozicí. Menší úpravy patrně z pol. 19. století (schodišťový přístavek). Ve dvoře vymezeném ohradní zdí zděná stodola. Patrová budova s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Památkově chráněná.

Patrová budova fary s atypickým řešením dispozice patra a přízemí, s hospodářským zázemím a obklopená zahradou s kamenným ohrazením. Pravděpodobně renesančního původu asi z 2. poloviny 16. století; ohrazení, pilíře brány barokní; chlévy 1. polovina 19. století. Památkově chráněná. V zahradě 2 kříže.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.

Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až byla zbourána útvarem pohraniční stráže.