Turistické cíle v okolí obce Horní Staňkov

V jádru gotický měšťanský dům, přestavěn renesančně. Patřil rodině Rosaciů a lékárnické rodině Firbasovské. Dům je od počátku devadesátých let opuštěný a není přístupný.

Původně barokní zámek z počátku 18. století, přistavěný k gotické věži původní tvrze. Trojkřídlá jednopatrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi se zámeckým parkem. Mezi léty 1971 a 1972 bezohledně zbořen a zanikl. Patřil mezi nejcennější raně barokní objekty Klatovska.

Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Soubor dvou barokních soch na hranolových podstavcích s římsovitě profilovanými sokly a s chronogramem 1752. Mezi nimi železný pamětní kříž z roku 1875. V rámci obce působivý sochařský soubor v blízkosti ohradní zdi areálu nového zámku u cesty ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Památkově chráněný,

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.