Turistické cíle v okolí obce Hlavňovice

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již k roku 1405. Dřevěná synagoga zde byla poprvé uváděna r. 1680, pravděpodobně ale byla starší. Zděná synagoga z roku 1808 přestala být po roce 1905 užívána k bohoslužbám, sloužila jako skladiště. Zbořena byla roku 1954, na jejím místě je dnes proluka.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Barokní synagoga postavena v roce 1723. Podle uspořádání zde byly bohoslužby v ortodoxním ritu. Vedle byla židovská škola – cheder. Obě stavby byly radikálně přestavěny, cheder na obytný dům a synagoga v r. 1951 na hasičskou zbrojnici. Uvnitř se dochovaly barokní klenby a arkády ženské galerie.

Vznik sýpky je datován k r. 1885. Od r. 1997 je součástí Galerie Klatovy/Klenová pod názvem Galerie Sýpka Klenová, jež je zaměřena na české výtvarné umění 20. století. Stavba s prvky romantického historismu je od r. 2005 památkově chráněna.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Nevelké venkovské sídlo příslušníka nižší šlechty z konce 15. století, renesančně upravené snad za Václava Lehomského ve druhé polovině 16. stol. Tvrz si zachovala svůj vzhled z poloviny 17. stol., kdy statek přešel do majetku rodu Krakovských.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Renesanční zámek z přelomu 16. a 17. stol. patrně na místech starší tvrze. Dvoukřídlá stavba, východní průčelí zdobeno arkádami, od jihu přiléhá nevysoká osmiboká věžice. Areál nově opraven, nepřístupný - obytně a hospodářsky využíván.

Zámek postaven okolo roku 1788 za Václava Ennise z Atteru a Iveagu. V 1. polovině 20. stol. zámek významně stavebně upraven. Dnes domov důchodců.