Turistické cíle v okolí obce Hlavňovice

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Kostel byl postaven jako raně gotická stavba ve 13. stol. R. 1764 byl barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. století, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO (seznam kulturních památek světového dědictví).

Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele snad již z konce 13. stol, připomínán roku 1369. Až do 20. stol. sloužil jako zámecká kaple. Je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, se sakristií a oratoří v patře.

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel ze 13. století; barokně přestavován, věž a brány z 1. poloviny 19. století. Jednolodní stavba s obdélnou lodí, užším pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží u severní strany presbytáře; na severu schodišťový přístavek do věže. Památkově chráněný.

Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání.

Barokní kostel postavený na místě starší kaple v letech 1721-1723. Barokní sochy na konci parku před západním průčelím kostela (mezi VII. a VIII. zastavením) z 30. let 18. století; sochy evangelistů a krucifix kolem kostela z let 1840-1850; křížová cesta v parku z 19. století. Památkově chráněno.

Velhartický hřbitovní kostel byl založen roku 1373, tehdy byl zasvěcen Božímu tělu. Úpravy na počátku 16. stol., klenba presbytáře z 19. stol.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Vrcholně gotická trojlodní bazilika z období před rokem 1330, upravována v 17. a 18. století. Dochovaly se četné gotické prvky, v interiéru gotické nástěnné malby, malovaný dřevěný strop a kruchta.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, z let 1240-1250, pozdně goticky upravován v 16. století a později barokně přestavován v letech 1676, 1696 a 1765. V areálu kostela hřbitovní kaple z 19. století, márnice a hřbitov; celý areál obklopuje ohradní zeď s bránou. Památkově chráněný.