Turistické cíle v okolí obce Třebomyslice

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.

Původně renesanční sýpka (asi současná se zámkem), úpravy raně barokní a pozdější. Umístěná v JV nároží komplexu hospodářských budov dvora na JV obce. Je složená ze dvou obdélných křídel ve tvaru "L". Dvoupatrová, při dvorní Z a S fasádě otevřená arkádová chodba. Krytá je vysokou sedlovou střechou.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.

Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století, řešené v barokních formách. Obytné stavení a protilehlá sýpka ve štítové orientaci do návsi, spojené s půlkruhově klenutou bránou se zvednutým překladem do oblouku s křížkem, do hospodářského dvora. Památkově chráněno.