Turistické cíle v okolí obce Zborovy

Novogotická kaple v severní části vesnice. V literatuře je uváděn rok výstavby 1904, ale zpochybňuje ho nápis na kapli 1903 1/3. I rok vysvěcení je rozdílný: 1905 nebo 1906. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a s hranolovou věžičkou na hřebeni střechy. U ní pamětní kříž.

Kaple stojící v polích u silnice nedaleko vesnice Dobřemilice. Zděná omítaná kaple na kamenném soklu, krytá sedlovou střechou. V průčelí ve štítu nápisová deska. Postavena v r. 1936 velkostatkářem dr. Jiřím Schreinerem na památku návštěvy budějovického biskupa Šimona Bárty v nedalekých Kunkovicích.

Barokní kaple v dominantní poloze z 2. poloviny 18. století. Drobná stavba s obdélnou lodí, zakončenou nižším obdélným závěrem; se sedlovými střechami s prejzy. Jižní průčelí lodě s půlkruhově zakončeným vstupním portálem, pilastry a vrcholící zvlněným štítem s kamennými čučky, přesahujícím střechu.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.