Turistické cíle v okolí obce Plánice

Barokní kaple v dominantní poloze z 2. poloviny 18. století. Drobná stavba s obdélnou lodí, zakončenou nižším obdélným závěrem; se sedlovými střechami s prejzy. Jižní průčelí lodě s půlkruhově zakončeným vstupním portálem, pilastry a vrcholící zvlněným štítem s kamennými čučky, přesahujícím střechu.

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Barokní návesní kaple s pamětním křížem z druhé pol. 18. století (1785); kříž z roku 1845. Kamenná omítaná stavba na obdélném půdoryse s trojbokým závěrem a krytá plechovou (původně šindelovou) sedlovou, na závěrem trojbokou střechou. Nad závěrem kaple šestiboká zvonice s lucernou a cibulí..

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Původně gotický klášter z konce 13. stol. Roku 1419 byl klášter i s kostelem zničen za husitských bouří. Obnoven po třicetileté válce, 1689 znovu vyhořel. Obnoven v letech 1694 – 1707 podle projektu M.A. Gilmettiho. Kostel dnes slouží jako výstavní prostor a konvent jako centrum sociálních služeb.

Zachovalý kostel z roku 1656. Jeho stavba trvala 23 let. Při velkém požáru roku 1689 kostel prohořel a jeho vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. K obnově kostela povolán Kilián Ignác Dienzenhofer.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.