Turistické cíle v okolí obce Hadrava

Původem renes. podsklepený dům ze 16. stol. s podloubím. Po požáru v r. 1822 empírově přestavěn. Při požáru r. 1863 přišel o krov. V přízemí průchod do dvora za domem. Namísto střešního štítu má rozměrný zděný vikýř. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. podsklepený dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Trojtraktové klenuté přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Střešní štít a úprava čelního průčelí z r. 1894. Vzadu dvorní pavlače na zděných arkádách. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Klenutý sklep a přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Freska v podloubí z konce 16. stol. s výjevem z řeznického cechu. Secesní střešní štít a úprava čelního průčelí z konce 19. stol. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Zříceniny hradu, založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Dochovány zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Skromné pozůstatky hrádku na vrcholu Velký Ostrý (1292 m n.m.) na státní hranici s Německem. Nejvýše položené hradní sídlo v ČR. Vznikl koncem 13. stol., jako zřícenina poprvé uveden na mapě roku 1512.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Zatopený bývalý kamenolom, ve kterém se do r. 1998 těžil kámen. Od r. 2003 je v pronájmu Marine klubu Domažlice, místo bylo postupně upraveno (potápěčská základna). Od r. 2004 se zde každoročně koná Mezinárodní sochařské sympozium. R. 2011 byla instalována do hloubky 8 m podvodní pozorovatelna.

Kamenný pomník připomínající Mistra Jana Husa vztyčen v roce 1925. Na kamenné podestě je pískovcový kvádr ozdobený Husovou podobiznou; pod ní nápis: "PRAVDA VÍTĚZÍ". Ve vrcholu pomníku je kalich. Kolem je ohrádka s kamennými sloupky, spojenými navzájem prověšeným článkovým železným řetězem.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.