Turistické cíle v okolí obce Dlažov

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Kostel sv. Vojtěcha v Milavčích je vrcholně barokní stavba z let 1741-1748 podle plánů Antona Spannbrucknera. Věž a sakristie přistavěny v 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Domažlice a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.

Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.