Turistické cíle v okolí obce Klatovy I

nebo vyberte

Klatovy I

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 261 záznamů, 12 / 22 stran, vyhledáno za 0.65 sec
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nezdice
Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.
 kostel sv. Prokopa
493.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Běhařov
Kostel sv. Prokopa v Běhařově je raně gotického původu z poloviny 13. stol., barokně upraven po požárech v letech 1616, 1777 a 1789, znovu vyhořel r. 1911. Věž zvýšena r. 1693. Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1964 památkově chráněn.
 kostel sv. Tomáše apoštola
475.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nýrsko
Farní kostel sv. Tomáše apoštola v Nýrsku gotického původu z 1. pol. 14. stol., věž obnovena po požáru v 19. stol. V přilehlé barokní kapli P. Marie uložena část vybavení kostela v Dolním Nýrsku zbořeného r. 1973. Kostel přístupný při pravidelných bohoslužbách.
 kostel sv. Václava
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Švihov
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
 kostel sv. Václava
715.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Čachrov
Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.
 kostel sv. Václava
464.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Žinkovy
Barokní kostel sv. Václava z r. 1735 na náměstí v Žinkovech nahradil gotickou stavbu, která rok předtím s částí městečka vyhořela a je doložena od r. 1352. Autorem projektu je patrně Fr. Ignác Prée, bohatou sochařskou výzdobu kostela i okolí vytvořil Lazar Widmann.
 kostel sv. Víta
449.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Srbice
Kostel sv. Víta v Srbicích je románského původu s raně gotickými prvky, podle datace založen r. 1199, přestavován v renesanci, baroku a v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel Všech svatých
447.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kbel
Kostel Všech svatých ve Kbelu je gotického původu z 14. stol., opraven r. 1753 a výrazně novogoticky přestavěn v letech 1860-1861. Nyní filiální ve farnosti Přeštice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2000 chráněn jako kulturní památka.
 kostel Zvěstování Panně Marii (Zvěstování Páně)
451.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Koloveč
Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.
 Kouskova Lhota
Černé Krávy
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vrhaveč
Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.
 Kratice
540.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plánice
Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.