Turistické cíle v okolí obce Chvalšovice

Drobná výklenková kaplička u silnice procházející vesnicí, v ohradní zdi zámku.

Výklenková kaplička ve svahu na dolní návsi. Byla postavena v 18. století. Drobná obdélná stavba na mírně rozšířeném podstavci s kamenným soklem. V průčelí je prolomen půlkruhově zakončený výklenek (nika), v němž je obraz sv. Jana Nepomuckého. Krytá je sedlovou taškovou stříškou.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.

Hraniční žel. nádraží Železná Ruda-Eisenstein postaveno v l. 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem. Od r. 1918 v provozu ČSD, r. 1938 zabráno Německem. Provoz obnoven v l. 1945-48, poté oblast nepřístupná. Demolici zchátral. nádraží zastavila revoluce r. 1989. Po rekonstrukci otevřeno 2.6.1991.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již r. 1405. Jednopatrový dům čp.189 stával vedle synagogy a sloužil jako škola židovské náboženské obce (cheder). V přízemí býval byt rabína a v patře učebna. Škola fungovala pravděpodobně do zrušení obce v r. 1905, poté byla budova upravena k bydlení.

Židovský hřbitov u obce Dlouhá Ves s řadou dochovaných cenných náhrobků především z 19. a 1. poloviny 20. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742.

Židovský hřbitov, který sloužil od poloviny 19. století (snad od r. 1842) nepočetné židovské komunitě je v Loučimi. Byl užíván do 2. sv. války, poslední pohřby zde proběhly v roce 1948. Na ploše 2733 m2 se dochovalo 90 náhrobků.

Hřbitov byl údajně založen, stejně jako janovická synagoga, v roce 1723. Je ale pravděpodobně starší, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1705. Na ploše 1515 m2 se dochovalo okolo 260 náhrobků, z období baroka, klasicizmu i moderních. Hřbitov je volně přístupný, ohradní zeď je opravena.

Hřbitov údajně z 15. stol., doložen v první pol. 18. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1715. Rozšířen 1750 a podruhé v r. 1924 do velikosti 1308 m2. V r. 1938 byl devastován nacisty. Dlouho chátral, po r. 1989 ve správě FŽO. Zachováno 350 stél, nejstarší jsou na hřbitovní zdi. Hřbitov uzamčen.