Turistické cíle v okolí obce Javorná

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Vodní nádrž Březová byla vybudována na řece Teplé v letech 1931-1935 jako ochrana města Karlovy Vary před povodněmi. Její hráz o délce 229 m a výšce 25 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 77 ha, jejíž délka je 2 km.

Vodní nádrž Stanovice na Lomnickém a Dražovském potoce z let 1972-1978 je zásobárnou pitné vody pro Karlovarsko. Vzniklé jezero má rozlohu 142 ha a je až 60 m hluboké. Břehy jsou v ochranném pásmu, po hrázi vede silnice Stanovice-Kolová.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Rozhledna Vyhlídka Karla IV. v pseudogotickém slohu je z r.1876, zpřístupněna pro veřejnost v sezóně r.1877. Stojí nad Grandhotelem Pupp.

Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.

Malý hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století. Pohřby do konce 30. let z obcí v okolí. Dnes se ztrácí v porostu mezi lukami.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Židovská komunita byla v Bečově od první pol. 14. stol. Hřbitov vznikl někdy v 17. stol., poprvé doložen je r. 1662. Pohřbívalo se zde do r. 1938. Za II. sv. války byl zničen a pozemek zavezen sutí. Kolem r. 2010 začala jeho obnova a od roku 2013 na něj začaly vracet náhrobky a jejich fragmenty.