Turistické cíle v okolí obce Valeč

Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.

Umělá vodní nádrž pro rozsáhlý zavlažovací systém. Nádrž je napájena gravitačně z 10 km vzdálené vodní nádrže Sedlec. Po cestě je ještě druhá menší nádrž s přepouštěcí stanicí. Místo je vhodné ke koupání.

Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.

Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.

Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Hřbitov z pol. 18. století. Za II. světové války téměř zničen, dnes neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se cca 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.