Turistické cíle v okolí obce Močidlec

Kapli sv. Václava si koncem 19. století postavila obec Podštěly (Badstübl). V roce 1896 získala souhlas, aby v ní byly konány pravidelné bohoslužby. Byla udržována do 2. světové války. Po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Roku 2012 byla částečně opravena, je ale nevyužita a dále chátrá.

Drobná obdélná kaple z lomového kamene o rozměrech 2,7 x 3,3 m stávala u bývalého Blažkova mlýna (Blaschkamühle). Postavil ji v roce 1873 mlynář Emil Sussmann. Spolu s mlýnem byla opuštěna někdy po 2. světové válce, v současné době se z ní dochovaly jen rozvaliny obvodových zdí do výše 2 metrů.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Jednoduchá kamenná kašna z konce 19. století postavená na náměstí jako součást veřejného vybavení města. Žulová nádrž má obdélný tvar. Uprostřed nádrže je sloupek ve tvaru komolého jehlanu, s kovovými chrliči ve tvaru lvích hlav a pískovcovou vázou na vrcholu. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Žulová klasicistní kašna pravděpodobně z konce 18. století. Kamenná nádrž je čtvercová, nároží a střed délky stran jsou zdobeny motivy připomínající pilíře. Uprostřed nádržky je hranolový pilíř s chrliči ve tvaru lvích hlav. Kašna byla restaurována v roce 1997, od roku 1958 je památkově chráněna.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Ranně barokní karmelitský klášter s kostelem pochází z roku 1660. Po zrušení řádu v roce 1787 byl kostel zasvěcen Jménu Panny Marie a stává se farním.

Na ploše západní části hradního areálu byl v 70. letech 17. století zřízen klášter řádu servitů s kostelem Panny Marie. Klášter zanikl za vlády Josefa II. a kostel převzal funkci farního od starší svatyně (sv. Matouše) v sousedství.

Hlavní hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera v Plasech byl zřízen přímo u klášterního kostela a prelatury. Jeho současná podoba je barokní, existuje však zřejmě od vzniku kláštera ve 12. století. Objekty jsou opuštěny a rychle podléhají zkáze.

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.