Turistické cíle v okolí obce Luka

Ottův pramen je jeden ze dvou minerálních zásaditých pramenů v obci Kyselka, nazván na počest návštěvy řeckého krále Otty I. v roce 1852. Po dobu dlouhodobé rekonstrukce lázeňských objektů sveden do pítka u sochy Heinricha Mattoniho.

Památník padlých vybudovali r. 1920 váleční veteráni z obce dle návrhu architekta Viehmanna. Má formu otevřené čtvercové kaple ve stylu opožděné secese. Po roce 1946 byl poničen novými osídlenci, zmizely nápisové desky a symboly, připomínající německou minulost obce. Opraven v letech 1993 a 2009.

Pamětní kámen J.W. Goetha byl na návsi odhalen ke stému výročí úmrtí velkého básníka dne 17. července 1932. Po odsunu německého obyvatelstva přestal být udržován a ukradena byla také básníkova busta.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Budova picí haly v Kyselce z let 1887-1888 byla roku 1907 přenesena na současné místo do parku na levém břehu Ohře. Od roku 1962 slouží jako kino, v roce 2013 revitalizována.

Panský pivovar je v Lukách doložen před rokem 1547. V pol. 19. století přestavěn, r. 1923 ukončena výroba a r. 1930 byl zrušen. Vystřídala se v něm řada majitelů, poslední doložený byl Karel Wolf. Po 2. svět. válce objekty využívalo zemědělské družstvo, areál chátral. Po r. 1989 přestal být užíván.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Pomník obětem I. světové války byl zhotoven roku 1920 doupovským kameníkem W. Hackerem na památku padlých z vesnic zdejší farnosti. Na zadní straně deska na paměť obětí 2. světové války. Na počátku nového tisíciletí byl zrekonstruován.

Na místě středověkého rybníka, který v 19. stol. zanikl, byla v letech 1978-1983 vybudována vodní nádrž pro zásobování závlahového systému. Území nádrže a okolí bylo vyhlášeno r. 2010 přírodní rezervací, když již předtím bylo chráněným územím od r. 1996.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.