Turistické cíle v okolí obce Kobylé

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.

Kostel v Tisu doložen již roku 1227, ve 14. století přestavěn v gotickém a roku 1782 v barokním slohu. Stojí stranou vpravo od hlavní komunikace ve směru z Blatna u Jesenice. Býval obklopen hřbitovem.

Ranně barokní kostel nechali vystavět Anna Ludmila a Karel Jiří Michna v létech 1697 - 1718. Po zrušení řádu Karmelitánů v r. 1787 se původní farní kostel stává hřbitovním. V r. 1854 upraven arch. Ignácem Ullmannem.

Barokní kostel stojící v západním okraji návsi, postaven v letech 1710–1715 jako jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.

Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Pozdně barokní hřbitovní kostel z roku 1776 je orientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, interiéry plochostropé, nečleněné. Rustikální hlavní oltář je z r. 1629.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Kostel západně od dnešního Bochova je posledním pozůstatkem původní vsi, zaniklé po vysazení města. Vznikl snad ve 13. století, první zmínka 1356. Jako farní sloužil i novému městu do konce 15. století. Barokně upraven 1768–74, po roce 1945 zpustl.