Turistické cíle v okolí obce Březová

Cihlová rozhledna v novogotickém stylu stojí na Výšině věčného mládí nad Karlovými Vary. Jedná se o výletní objekt s restaurací s výhledem na Karlovy Vary, Slavkovský les, Doupovské a Krušné hory i na severočeskou uhelnou pánev.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Hrad z konce 15. st. postaven pány z Plavna jako vojenský opěrný bod. Majitelé se často střídali. R. 1573 uváděn jako pustý, poté částečně opraven, po připojení k Andělské Hoře r. 1609 zpustl definitivně. Ve 20. st. opravován.

Drobná kamenná kaple na téměř čtvercovém půdorysu vznikla pravděpodobně již v první polovině 18. stol. Kapli zaznamenalo již první vojenské mapování z let 1764-1768. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce chátrala a zanikla. Dnes z ní zbyly pouze trosky zdí, překryté vegetací.

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.