Turistické cíle v okolí obce Mariánské Lázně

nebo vyberte

Mariánské Lázně

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 147 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Šimona a Judy
462.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Milíkov
Kostel sv. Šimona a Judy v Milíkově je pozdně klasicistní stavba, jejímž základem byla kaple z 18. stol., r. 1787 rozšířená přístavbou lodě. Současná podoba z let 1818-1820. Nyní filiální ve farnosti Cheb, od r. 2004 v majetku obce, od r. 2000 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Václava
587.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Vysoké Sedliště
Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.
 kostel sv. Václava
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Louka
Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Víta
546.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Trstěnice
Kostel sv. Víta v Trstěnicích je gotického původu z přelomu 12. A 13. Stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1774-1777. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.
 kostel Všech svatých
636.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Boněnov
Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.
 Křížky a Upolínová louka
817.0 m. n.m.
národní přírodní památky
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Dvě sousedící národní přírodní památky, vyhlášené v letech 1962 a 1990 k ochraně vzácné flory a fauny na hadcovém podkladu mezi obcemi Prameny, Mnichov u Mariánských Lázní a Nová Ves u Sokolova. Nejvzácnější zdejší chráněná rostlina je endemický rožec kuřičkolistý.
 křížový kámen
670.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.
 Kynžvart
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
 Kynžvart
hrad, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
 Lazurová hora
630.0 m. n.m.
Michalšperk, Lazurový vrch, Výškov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Výškov
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
 Lhota
520.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lhota
Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.