Turistické cíle v okolí obce Úbočí

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Budova starého zámku, díky jeho nekulturní přestavbě po 2. světové válce na socialistické kulturní zařízení, dnes již nijak zámek nepřipomíná a proto za budovu zámku byly pokládány často jiné budovy na území Chodové Plané.

Rustlerův statek z 18. století s dobovou zemědělskou expozicí je typickým zástupcem lidové architektury Chebska a Ašska, v roce 1996 zde byla vyhlášena vesnická památková rezervace.

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Kamenná válcová rozhledna na vrchu Hamelika byla postavena v roce 1876 podle plánů architekta Fridricha Zicklera. Její výška je 20 m. Na ochoz vede 120 schodů. Rozhledna byla v roce 2007 rekonstruována.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.