Turistické cíle v okolí obce Milíkov

Rozhledna Grenzlandturm stojí na německé straně hory Dyleň (Tillenberg) od r. 1961 nad obcí Bad Neualbenreuth, z níž je dostupná i pro motoristy. Poskytuje široký rozhled na bavorskou i českou stranu.

Kamenná válcová rozhledna na vrchu Hamelika byla postavena v roce 1876 podle plánů architekta Fridricha Zicklera. Její výška je 20 m. Na ochoz vede 120 schodů. Rozhledna byla v roce 2007 rekonstruována.

Rozhledna (14,5 m; 461 m n. m). Hard je novodobý název pro návrší Hartberg. V l. 1908–1933 zde stála dřev. rozhledna (18 m), vystav. Okrašlovacím spolkem. Poté na místě pomník obětem 1. svět. války. Rozhledna obnovena po r. 2001 téměř v pův. podobě.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

Venkovská usedlost z 2. pol. 18. stol., především dům s hrázděným patrem s šachovými vzory je vynikajícím dokladem tradiční lidové architektury na Chebsku. Kulturní památka od r. 2005, ve správě Muzea Cheb od r. 2021 zpřístupněna veřejnosti jako skanzen.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Na místě původní tvrze byl koncem 18. století vybudován pozdně barokní zámek. Ten patřil městu Kynšperk nad Ohří. Po roce 1945 připadl armádě, po jejím odchodu zpustl a změnil se v ruinu. Po roce 2004 byl zámek i s parkem obnoven. V současnosti slouží jako hotel.

Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.