Turistické cíle v okolí obce Lštění

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Synagoga ve Kdyni stojí v Masarykově ulici č.p. 12, naproti sokolovně. Vystavěna byla na začátku 60. let 19. století. Jedná se o budovu s velmi dobře zachovaným interiérem, jež je od roku 1997 kulturní památkou. Vstupenky do objektu se prodávají v městském infocentru.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Zámek nechal postavit po r. 1713 František Albrecht Hrobčický. Budova je kvalitní ukázkou barokní architektury a panského sídla nižší šlechty. Po r. 1945 zámek v majetku zemědělského družstva, dnes v soukromých rukou.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.

Raně středověké slovanské hradiště Tuhošť v sousedství Domažlic bylo podle malého průzkumu z r. 1959 osídleno v 10.-12. stol., pravděpodobně však i dříve. Některými badateli považováno za možný Wogastisburg, dějiště bitvy Sámovy říše s franským králem Dagobertem v letech 631 nebo 632.

Přírodní památka vyhlášená 11.1. 1967. Jednotlivé i na sebe navazující skály vystupují v délce asi 230 m do výše maximálně 15 m. Jedná se o skupinu vodní a větrnou erozí vypreparovaných buližníkových skal do bizarních skupin.

Vznik tvrze je kladen do 14. stol. snad za Stojmíra z Trubce. Při prodeji statku r. 1548 je tvrz připomínána již jako pustá. Dodnes zachováno tvrziště 37 x 36 m chráněné ze třech stran zachovalým valem s příkopem a ojedinělé zbytky hradební zdi.