Turistické cíle v okolí obce Hostouň

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zříceniny loveckého zámečku postaveného na konci 18. stol. Jeho staviteli byli Kocové z Dobrše. Při přestavbě v 19. stol. zvýšen o dřevěné patro. Po r. 1945 zanikl kvůli blízkosti hraničního pásma.

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.