Turistické cíle v okolí obce Šitboř

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Tzv. Stará pošta v centru Klenčí pod Čerchovem je historická budova z r. 1546, která sloužila původně jako celnice, poštovní stanice a zájezdní hostinec s pamětní deskou generála A. V. Suvorova. Nyní je v ní umístěn Dům přírody Českého lesa.

Zřícenina snad královského hradu, doloženého k r. 1272 za Protivce z Herštejna. Po r. 1331 majetkem pražského biskupství. R. 1510 dobyt a rozbořen jako sídlo loupeživého Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Zachována spodní část okrouhlé věže.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Barokní zámek vybudovaný Volfem Vilémem Lamingenem (Lomikar z Psohlavců) v l. 1676–77. Za Stadionů je v l. 1703–6 po požáru rozšířen. R. 1755 vyhořel a je opuštěn. Opraven a rozšířen až po dalším požáru r. 1811. R. 1945 zkonfiskován, dnes patří obci.

Raně středověké slovanské hradiště Tuhošť v sousedství Domažlic bylo podle malého průzkumu z r. 1959 osídleno v 10.-12. stol., pravděpodobně však i dříve. Některými badateli považováno za možný Wogastisburg, dějiště bitvy Sámovy říše s franským králem Dagobertem v letech 631 nebo 632.

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Pomník vlasteneckého kněze a oblíbeného spisovatele Jindřicha Šimona Baara byl na jeho oblíbeném místě vybudován r. 1933 a po 2. světové válce obnoven r. 1947. Jeho bronzová socha je dílem Ladislava Šalouna. Z místa je daleký rozhled na celé Chodsko a pásmo Šumavy.

Zříceniny loveckého zámečku postaveného na konci 18. stol. Jeho staviteli byli Kocové z Dobrše. Při přestavbě v 19. stol. zvýšen o dřevěné patro. Po r. 1945 zanikl kvůli blízkosti hraničního pásma.

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.