Turistické cíle v okolí obce Maxov

nebo vyberte

Maxov

Plzeňský kraj,  Domažlice  (DO)
Nalezeno celkem 86 záznamů, 3 / 8 stran, vyhledáno za 0.36 sec
 kostel Panny Marie Bolestné
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Fleky
Farní kostel založen v roce 1676 Lamingenem z Albénreuthu. V polovině 20. stol. vyhořel a byl stržen. Dnes připomínán pietním místem.
 kostel sv. Anny
448.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Pocinovice
Kostel sv. Anny v Pocinovicích je pozdně barokní stavba z let 1805-1806. Je filiálním ve farnosti Kdyně s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2023 je ve vlastnictví obce a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
483.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Maxov
Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele v Maxově byl vysvěcen r. 1822, po požáru na konci 2. světové války obnoven. Nyní filiální ve farnosti Mrákov. Od r. 2003 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Jana Křtitele
396.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Lštění
Kostel sv. Jana Křtitele ve Lštění je gotického původu ze 14. stol., do současné podoby upraven v 18. a 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Jiljí
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Třebnice
Kostel sv. Jiljí v Třebnicích je gotického původu z 14. stol., upraven barokně byl v 18. stol. Nyní filiální ve farnosti Domažlice. Od r. 1958 je společně s ohrazeným areálem chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Jiří
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Kostel sv. Jiří vznikl na místě barokní kaple z r. 1704, k níž byla r. 1870 přistavěna obdélníková loď. V letech 1907-1909 prodloužen a opatřen novou věží. Opravován v letech 1993-1995 a po r. 2000. Nyní filiální kostel ve farnosti Kdyně s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Josefa
454.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hadrava
Kostel sv. Josefa v Hadravě je novorománská stavba z r. 1878, která nahradila starší kapli sv. Anastázie. Je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.
 kostel sv. Kunhuty
482.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stanětice
Kostel sv. Kunhuty ve Staněticích je vrcholně gotická stavba z poloviny 14. stol., barokně upravená v 17. a 18. stol., s přístavky z 19. a 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Domažlice s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Martina
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klenčí pod Čerchovem
Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Michaela archanděla
451.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Všeruby
Kostel sv. Michaela archanděla ve Všerubech je barokního původu z let 1628-1650, rekonstruován po požáru r. 1852. Je filiálním ve farnosti Mrákov s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1991 chráněn jako kulturní památka spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Mikuláše
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kdyně
Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.
 kostel sv. Vavřince
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mrákov
Kostel sv. Vavřince v Mrákově byl na návsi vybudován v letech 1811–1813 na místě starší, patrně gotické stavby kostela či kaple. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.