Turistické cíle v okolí obce Mezná

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Kostel postavený krátce před r. 1503 na místě poutního místa snad již z 12. století. V 17. stol. za jezuitů významné místní poutní místo. Kostel zrušen za josefínských reforem a prodán ve veřejné dražbě. Dále sloužil jako sklad a chátral. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Původně románský kostelík snad ze 13. st. (zachována apsida), rozšířený raně goticky přístavbou presbyteria a věže na poč. 14. st. Upraven v l. 1550-90, v 18. st. přestavěna věž a předsíň. Hodnotné nástěnné malby z r. 1340, staré zvony ze 16. st.

Pozdně renesanční hřbitovní kostel, doplněný barokními přístavbami. V současnosti galerie.

Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.

Románsko-gotický kostel ze 13. století přestavěný barokně v 18. století v centru obce Deštná. Jediný kostel zasvěcený sv. Ottonovi v České republice.

Děkanský kostel vzniklý postupným vývojem od 13. do 16. století. Jeho součástí je městská věž.

Bývalý špitální kostel, jedno z nejstarších jihočeských gotických dvojlodí.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Klasicistní objekt bývalé tiskárny A. Landfrase na Balbínově náměstí proti vstupu do jindřichohradeckého muzea.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.