Turistické cíle v okolí obce Mezná

Klášter minoritů v severovýchodním cípu historického města s dochovanou gotickou architekturou klášterního kostela, rajského dvora a kapitulní síně. Dnes jedno ze sídel Muzea Jindřichohradecka.

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Drahově je gotického původu. Přestavován byl v 16. a 19. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 s celým areálem též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budislavi je gotického původu, radikálně barokně přestavěn v 17. stol. a r. 1741 doplněn o věž. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Gotický trojlodní kostel ze 14. století s pozdějšími úpravami. Věž sloužila jako městská hláska.

Kostel vznikl přístavbou k pův. kapli nad údajně zázračně léčivou studánkou z r. 1542. R. 1717 byla přistavěna loď kostela, r. 1718 byla přestavěna věž (r. 1722 zvýšena). R. 1861 byl kostel přestavěn. V interiéru je mj. barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem.

Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele románsko-gotického původu z konce 13. stol., upravován ve 14., 15. a 16. stol., věž přistavěna před r. 1620. Obnoven po požáru z r. 1814. Zachovány zbytky gotických fresek a cyklus barokních maleb. Novogotické zařízení s obrazy Ant. Lhoty z 19. stol.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zálší je orientovaná barokní stavba z r. 1724 stavebně související s místním zámkem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel v Choustníku je gotického původu z 14. Stol., původně zasvěcen sv. Václavovi, při barokní přestavbě v letech 1673-1687 nově zasvěcen Navštívení Panny Marie. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel postavený v obnoveném Sezimově Ústí (tehdy Starý Tábor) v letech 1837–38, slavnostní vysvěcení proběhlo 23. 5. 1841. Od 1. 1. 2000 samostatná farnost, v posledních letech opět spravovaná z Tábora.

Původně raně gotický kostel připomínán v roce 1261. Presbytář s křížovou klenbou přistavěn kolem r. 1360. Jižní renesanční předsíň z let 1542–1544, uvnitř profilovaný portál ze 13. století. Hranolová věž byla postavena koncem 16. století.

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.