Turistické cíle v okolí obce Chotěmice

Kostel sv. Vavřince v Dírné je gotického původu z 14. stol., přestavován v 17. a 19. stol. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Bývalý špitální kostel, jedno z nejstarších jihočeských gotických dvojlodí.

Kostel sv. Víta v Kostelní Radouni je gotického původu z 14. stol., rozšířen barokně byl v 17. stol., věž pochází z r. 1857. Současná novogotická podoba stavby pochází z 19. stol. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.

Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Klasicistní objekt bývalé tiskárny A. Landfrase na Balbínově náměstí proti vstupu do jindřichohradeckého muzea.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Pivovar v zadním traktu staré radnice ve Veselí nad Lužnicí, založen v 15. století. V r. 1894 vyhořel, a ačkoli byl brzo obnoven, roku 1896 byla zastavena výroba a v roce 1901 byl zrušen. Sladovnu poté užíval českobudějovický pivovar jako sklad.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".

Velmi dobře dochované tvrziště o průměru cca 20 metrů jednoduché podoby na jihozápadním konci obce, patrně ze 14. století.

Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.