Turistické cíle v okolí obce Želeč

Zděná obdélná kaplička, v průčelí s půlkruhovým výklenkem; v něm socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple rozdělena na tři části jednoduchými a profilovanými římsami a vrcholící trojúhelníkovým štítem (tympanonem) se sedlovou stříškou, krytou taškami a kovovým jetelovým křížem s paprsky.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724, kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je veřejnosti nepřístupný.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Cenný hřbitov s cca 300 náhrobky barokního a klasicistního typu, některé s polychromií. Založen před r. 1770, nejstarší náhrobky z konce 18. století. Pohřby do druhé světové války. Z márnice se zachovalo torzo, které slouží jako vstupní brána.

Rozlehlý hřbitov založen před rokem 1713. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1737. Poslední pohřeb se zde konal cca v roce 1937. V 70. letech 20. století restaurován.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Mladší žimutická tvrz v areálu poplužního dvora vystavěna nejspíše na konci 16. století. Zachována pravděpodobně v objektu nynější dvoupatrové sýpky. Brána do dvora je jednou z nejstarších zachovaných stavebních součástí této památky.