Turistické cíle v okolí obce Sudoměřice u Bechyně

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Věž Katovna, stojící na kameni nad jezem v Bechyni, je s největší pravděpodobností pozůstatkem bývalého opevnění. V současnosti je nepřístupná.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Klášter založen jako minoritský ve 13. stol., zničen husity. Jako františkánský obnoven 1491, na přelomu 15. a 16. století vystavěn s podporou bechyňské vrchnosti v náročné pozdní gotice. Obnova a přístavby v 17. a 18. stol. Zrušen 1950, řádu vrácen 1990.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.

Raně gotický kostel, poprvé připomínaný roku 1350. Po roce 1500 zaklenut presbytář, oprava po třicetileté válce, z té doby většina vnitřního zařízení.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.