Turistické cíle v okolí obce Sudoměřice u Bechyně

Dům čp. 37 je v jádru gotický. Přestavěn v pol. 16. stol. a znovu ve druhé pol. 17. stol. Na počátku 16. stol. byl v domě hostinec. Název U Zlatého slunce v r. 1825. Dnešní vzhled domu vznikl při barokních a klasicistních přestavbách.

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Horusický rybník (415 ha) je třetím největším rybníkem u nás. Byl dostavěn v letech 1511–1512 Štěpánkem Netolickým. Na březích se nacházejí dvě nepřístupná chráněná území, kolem protéká Zlatá stoka. Území je domovem významné fauny a flory.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.