Turistické cíle v okolí obce Křída

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Měšťanský pivovar v Táboře je doložen již r. 1437. V prostorách Kotnova je od r. 1612. Po r. 1863 modernizován. Po r. 1948 útlum výroby, v r. 1981 pivovar zrušen. Od r. 2001 je areál revitalizován, výroba nebyla obnovena.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází v lese Vršky jihozápadně od obce Skalice. Zkoumáno od r. 1902. Nálezy uloženy v Husitském muzeum v Táboře.

Návesní kaple v Komárově vznikla v průběhu 19. století. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.

Návesní kaple v Záluží pochází patrně z konce 18. století. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka a od r. 1995 je součástí vesnické památkové rezervace.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.