Turistické cíle v okolí obce Hodušín

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Součástí klášterního komplexu je barokní brána Markéta a brána u kostela sv. Františka Xaverského. Bránu Markéta doplňují tři barokní sochy. Brány jsou spolu klášterem a kostelem sv. Františka Xaverského zapsány do státního seznamu kulturních památek roku 1963.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Vladycké sídlo v Borovanech je uváděno r. 1219. Za Adama Bechyňského z Lažan vybudována renesanční tvrz. Po požáru v roce 1867 byla zbořena.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Trojhranná boží muka postavena kolem pol. 18. stol., členěna nárožními pilastry a mělkými segmentovými nikami. Postavena na trojúhelném půdorysu. Stojí na rozšířeném trojúhelném soklu. Na sokl navazuje mohutný dřík. Stavbu ukončuje oplechovaná jehlancová střecha. Zapsána do seznamu památek r. 1963.

Boží muka stojí mezi vesnicemi Křída a Staré Sedlo. Přesný rok vystavění není znám. Jedná se o zděný pilíř s drobnou stříškou a kaplicí na vrcholu. Na vrcholu kovový křížek. V uplynulých letech kompletně zrekonstruována a opravena. Malebná dominanta mezi Křídou a Starým Sedlem.