Turistické cíle v okolí obce Lejčkov

nebo vyberte

Lejčkov

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 141 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kostel sv. Prokopa
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Pohnání
Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.
 kostel sv. Šimona a Judy
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Buřenice
Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Lukavec
Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.
 kostel sv. Václava
588.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Cetoraz
Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.
 kostel sv. Václava
615.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pacov
Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.
 kostel Všech Svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kamenice nad Lipou
Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.
 Kozí hrádek
410.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Sezimovo Ústí
Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.
 Lukavec
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.
 Měšice
454.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Měšice
Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.
 Mladá Vožice
450.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.
 Mladá Vožice
463.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Mladá Vožice
Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.
 Mnich
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Mnich
Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.