Turistické cíle v okolí obce Dobronice u Chýnova

Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.

Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. Od husitských válek do roku 1623 sloužil věřícím podobojí. V roce 1582 byl nově vystavěn. Roku 1794 byl stržen a vystavěn byl kostel nový, v barokním slohu. Do roku 1812 byl u kostela hřbitov.

Raně barokní hřbitovní kostel z roku 1648 (či 1661), postaven místo zbořeného filiálního kostela, uváděného ve 14. století. U kostela bývala poustevna. Od roku 1985 obřadní síň.

Kostel sv. Ondřeje v Hlavatcích je raně gotického původu z přelomu 13. a 14. stol., zásadně přestavěn v letech 1818-1822, věžička přistavěna r. 1882. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Původně gotický kostel postavený v Chotovinách kolem roku 1380 Rožmberky. Dochován především vítězný oblouk a sanktuář. Úpravy 1643, 1742 (postavena věž), 1781–86 za kardinála Migazziho (klenba).

Kostel je zmiňován již v roce 1384, kdy byl vystavěn zřejmě jako kaple, nebo malý, raně gotický, nebo románský kostelík s jednoduchou věží. Roku 1886 byl však zbořen a na jeho místě postaven nový, pseudorománský kostel s věží na severní straně.

Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.

Kostel sv. Šimona a Judy ve Skalici je gotického původu z 13. či 14. stol., zcela přestavěný r. 1850 a r. 1870 doplněný o věž. Nyní kostel filiální ve farnosti Soběslav bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Václava v Plané nad Lužnicí je gotického původu z 14. Stol., přestavěn barokně r. 1666 a pozdně barokně r. 1796. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.